Americké akcie v úterý oslabily druhou seanci v řadě
Investoři reagovali na další vyostření konfliktu mezi USA a Íránem a nejistotu ohledně obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Dow Jones klesl přibližně o 0,3 %, S&P 500 o 0,3 % a technologický Nasdaq o 0,6 %, přičemž pod tlakem byly zejména Alphabet, Apple a Amazon.
Tržní přehled a makroekonomické události
Írán odmítá za současných podmínek obnovit jednání a prezident Trump odmítl požadavek Teheránu na válečné reparace, takže předchozí optimismus kolem možné dohody rychle vyprchal. Brent se během dne pohyboval kolem 87–88 USD za barel, přestože pákistánský ministr obrany uvedl, že USA a Írán jsou blízko určitému uspořádání.
Hlavním makroekonomickým katalyzátorem bude středeční červencová inflace CPI. Konsensus očekává meziroční zpomalení celkové inflace na 3,4 % z červnových 3,5 % a meziměsíční růst o 0,1 % po překvapivém červnovém poklesu o 0,4 %. Jádrová inflace bez potravin a energií má dosáhnout 2,5 % meziročně a 0,2 % meziměsíčně. Přestože energie během července zdražovaly po rozpadu příměří mezi USA a Íránem, průměrné ceny benzinu zůstaly podle EIA mírně pod červnovou úrovní, takže bezprostřední dopad ropného šoku do červencového CPI může být omezenější. Po překvapivém úbytku 23 tisíc pracovních míst v červenci trh omezuje předchozí sázky na další utahování, futures však stále přibližně rovnoměrně rozdělují pravděpodobnost mezi ponechání sazeb a zvýšení o 25 bb. Fed na konci července ponechal sazby v pásmu 3,50–3,75 %, avšak tři z dvanácti hlasujících představitelů požadovali zvýšení. Výrazně vyšší CPI by proto mohl vrátit do hry další utažení politiky, zatímco slabší údaj by podpořil dluhopisy, oslabil dolar a zmírnil tlak na riziková aktiva.
Jestřábí tón podpořil prezident chicagského Fedu Austan Goolsbee, podle něhož je hlavním problémem americké ekonomiky stále příliš vysoká inflace, nikoli kolaps pracovního trhu. Zaměstnanost charakterizoval jako „stabilní, aniž by byla dobrá“ a poukázal na relativně stabilní nezaměstnanost, nábor i propouštění. Středeční CPI a čtvrteční PPI budou proto důležité nejen pro sazby, ale také pro dolar, výnosovou křivku a valuace technologického sektoru.
Výsledky firem a sentiment
- Největším strukturálním tématem zůstává financování AI infrastruktury. Bank of America hodnotí pozitivně novou platformu Nvidia, která prostřednictvím partnerství s Apollo, Blackstone, BlackRock, Goldman Sachs, KKR a Brookfield míří na mobilizaci více než 500 mld. USD externího kapitálu. Model by mohl přesunout část finančního rizika z bilance Nvidia na třetí strany a zmírnit obavy z „vendor financingu“, kdy dodavatel čipů přímo či nepřímo financuje zákazníky, kteří následně vytvářejí jeho tržby. Riziko však nezmizelo: memorandum o spolupráci ještě nepředstavuje skutečně investovaný kapitál a projekty stále potřebují koncové zákazníky schopné generovat dostatečné cash flow.
- Právě ekonomickou návratnost AI boomu výrazně zpochybnil šéf IBM Arvind Krishna. Podle jeho výpočtu stojí vybavení jednoho gigawattu AI datacentra přibližně 60–80 mld. USD a již oznámených zhruba 100 GW globální kapacity by tak představovalo investice v řádu 6–8 bil. USD. Při návratnosti během pěti až sedmi let by infrastruktura podle něj potřebovala vytvořit dodatečné roční tržby přibližně 1–2 bil. USD, jejichž vznik Krishna nepovažuje za realistický. Současně očekává konsolidaci trhu velkých AI modelů z dnes očekávaných šesti až dvanácti dlouhodobých hráčů na pouhé dva až tři vítěze. Krishna tak otevírá důležitou debatu v okamžiku, kdy Amazon, Alphabet, Microsoft a Meta mají v roce 2026 dohromady investovat do AI infrastruktury přibližně 725 mld. USD, což představuje nárůst o 77 % z loňských 410 mld. USD. Jeho argument je založen na nesouladu mezi tempem investic a monetizací. IBM se vůči tomuto trendu profiluje konzervativněji: obchoduje přibližně za 18násobek očekávaného zisku, nabízí dividendový výnos kolem 2,85 % a soustředí se na software, hybridní cloud a consulting namísto přímé účasti v závodě o maximální datacentrovou kapacitu.
- Intel využívá letošní přibližně 165% růst akcií k výrazně levnějšímu financování své AI a výrobní expanze. Firma plánuje získat 15 mld. USD emisí nových akcií; při ceně kolem 98 USD by musela vydat zhruba 153 milionů akcií, zatímco při ceně 20,47 USD, za kterou dříve vstupovala americká vláda, by bylo potřeba asi 733 milionů. Současná rally tak snižuje počet nově vydaných akcií téměř o 80 % a výrazně omezuje ředění stávajících akcionářů. Zároveň však připomíná, jak kapitálově náročná je snaha Intelu vrátit se mezi klíčové hráče AI infrastruktury.
