Americké akcie v pondělí mírně oslabily, když prudký růst cen ropy zvýšil obavy z dalšího inflačního tlaku

Tržní přehled a makroekonomické události

Ropa se stala hlavním makroekonomickým tématem dne. Brent vystoupal nad 87 USD za barel a WTI nad 82 USD, během dne přidávaly oba benchmarky více než 4 %. Trh reagoval na slábnoucí naděje na rychlou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem, která by umožnila větší objem přepravy přes strategický Hormuzský průliv. Prezident Donald Trump uvedl, že USA s Íránem pouze „částečně vyjednávají“, což investoři vyhodnotili jako signál, že normalizace dodávek není bezprostřední. Vyšší energetické ceny současně komplikují inflační výhled USA a mohou Fedu omezit prostor pro uvolnění politiky.

Napětí na ropném trhu zesiluje také nízký stav americké Strategické ropné rezervy. Zásoby SPR USA v srpnu klesly o dalších 6,1 mil. barelů na 298,7 mil. barelů, tedy nejnižší úroveň od roku 1983. Spojené státy rezervu využívají ke kompenzaci výpadků nabídky způsobených válkou na Blízkém východě a Trumpova administrativa již v březnu nařídila uvolnění 172 mil. barelů. Pro investory je důležité, že další schopnost vlády tlumit případný ropný šok prostřednictvím strategických zásob je nyní výrazně omezenější než na začátku konfliktu.

Prezidentka clevelandského Fedu Beth Hammack uvedla, že k potlačení rozšiřujících se cenových tlaků pravděpodobně nebude stačit jediné zvýšení sazeb o 25 bb a současnou sazbu 3,50–3,75 % nepovažuje za výrazně restriktivní. Klíčovým testem bude středeční CPI následovaný čtvrtečním PPI. Slabý červencový report zaměstnanosti podporuje argument pro stabilní sazby, ale další ropný šok nebo vyšší inflace mohou rychle vrátit do hry další zpřísňování měnové politiky.

Z Číny přišel další signál slabé domácí poptávky. Ceny průmyslových výrobců v červenci meziročně vzrostly o 3,5 %, pod očekávanými 3,8 % a po předchozích 4,1 %, meziměsíčně dokonce klesly o 0,7 %. Jádrová spotřebitelská inflace dosáhla pouze 0,9 %. Slabší cenová dynamika kontrastuje s americkým problémem zvýšené inflace a potvrzuje přetrvávající potíže čínské ekonomiky spojené s realitním sektorem, slabou domácí poptávkou a cenovou válkou mezi výrobci. Peking proto signalizuje další fiskální podporu infrastruktury a snahu omezovat destruktivní cenovou konkurenci.

Výsledky firem a sentiment

• Výsledková sezóna v USA zůstává mimořádně silná. Téměř 90 % společností z indexu S&P 500 již reportovalo a přibližně 80 % vykázalo meziroční růst zisku na akcii, což podle Bank of America řadí kvartál do 94. percentilu historických výsledků. Konsensus nyní směřuje ke čtyřem po sobě jdoucím čtvrtletím růstu EPS přes 20 %, což se od roku 1936 stalo pouze desetkrát. JPMorgan proto zvýšil cílovou hodnotu S&P 500 pro konec roku z 7 800 na 8 000 bodů, tedy přibližně 3 % nad pátečním závěrem.
• Za mimořádným růstem zisků však stále stojí především AI. Medián meziročního růstu EPS u společností spojených s umělou inteligencí dosáhl ve druhém čtvrtletí 28 %, zatímco u ostatních firem pouze 12 %. Hyperscaleři mají do konce roku zvýšit AI investice až na 900 mld. USD, což odpovídá přibližně 59 % očekávaného kapitálového rozpočtu celého S&P 500 ve výši 1,5 bil. USD. Apollo zároveň upozorňuje, že expanze marží se zatím koncentruje hlavně u technologických dodavatelů; u širšího trhu není návratnost masivních AI investic stále dostatečně viditelná.
• Právě tato koncentrace představuje hlavní riziko pro další růst trhu. Bank of America očekává v roce 2027 zpomalení tempa růstu zisků, přestože by mělo zůstat nad dlouhodobým průměrem. Historicky přitom období vysokého, ale zpomalujícího růstu EPS přinášela slabší akciové výnosy. Současně jsou očekávání již velmi vysoká: společnosti, které ve výsledkové sezóně překonaly odhady tržeb i zisku, následující den překonávaly trh pouze o 0,8 procentního bodu, zhruba polovinu historického průměru. Dobré zprávy jsou tak ve velké míře již zahrnuty v cenách.
• Nvidia klesla téměř o 3 % po zprávě, že společně s Apollo Global, Blackstone a dalšími finančními skupinami pracuje na financování AI infrastruktury v objemu až 500 mld. USD. Projekt zdůrazňuje obrovský kapitál potřebný pro další fázi AI boomu, ale zároveň posiluje otázky ohledně návratnosti těchto investic. Intel oslabil poté, co oznámil emisi akcií za 15 mld. USD na financování kapitálových výdajů a pracovního kapitálu. Naopak Supermicro během seance těžilo z optimismu před výsledky a z objednávek AI serverů v hodnotě přibližně 39 mld. USD.
• Meta představila nový otevřený model Muse Glimmer a Mark Zuckerberg nastínil strategii „superinteligence pro každého“. Společnost chce základní AI kapacitu nabídnout miliardám uživatelů zdarma a dodatečný výpočetní výkon zpoplatnit prostřednictvím dynamického aukčního mechanismu; Glimmer má zároveň umožnit lokální agentní aplikace na běžných počítačích. Meta tím hledá způsob, jak monetizovat masivní investice do infrastruktury a dohnat vedoucí AI laboratoře. Investoři však zůstávají opatrní, akcie jsou za posledních 12 měsíců více než 20 % níže a od začátku roku přibližně o 8 %.
• Berkshire Hathaway pod novým CEO Gregem Abelem začala výrazněji využívat svůj obrovský hotovostní polštář. Ve druhém čtvrtletí investovala 10 mld. USD do mateřské společnosti Google, odkoupila vlastní akcie za přibližně 4,5 mld. USD a celkově přidala přes 21 mld. USD komerčních a průmyslových akcií.