Z meziročního pohledu dosáhla míra inflace v říjnu na úroveň 8,5 procenta...
Z meziročního pohledu dosáhla míra inflace v říjnu na úroveň 8,5 procenta, což bylo o 1,6 procentního bodu více než v září. Tato statistika je však ovlivněna úsporným tarifem, který v loňském roce snížil srovnávací základnu. Kdybychom úsporný tarif do výpočtu inflace nezahrnuli, cenový růst by dosahoval úrovně 5,8 procenta. To by bylo o 1,1 procentního bodu méně než v září.
Při meziročním srovnání evidujeme růst ceny u elektřiny o 148,6 procenta. V září přitom došlo ke zvýšení ceny elektřiny o 16,5 procenta. Tento astronomický pohyb však neznamená, že by lidem skokově narostla cena za kilowatthodinu elektrické energie. Pouze se projevil statistický efekt úsporného tarifu, kdy lidé v loňském roce obdrželi státní podporu, kterou letos již nedostali.
Některé položky spotřebního koše jsou stále problematické. V meziročním porovnání byl v říjnu evidován výrazný růst cen u vodného o 16,3 procenta, stočného o 26,9 procenta či tepla a teplé vody o 31,0 procenta. Při nakupování potravin si výrazně připlatíme za brambory, které zdražily o 48,5 procenta. Zlevnění jsme se dočkali u vajec o 6,2 procenta a u cukru o 11,1 procenta.
„Úsporný tarif u elektřiny byl již zrušen, ale statistiky o inflaci dál ovlivňuje. Po zavedení úsporného tarifu došlo k umělému snížení inflace. To vytvořilo nízkou srovnávací základnu, která nyní vede k nárůstu meziročně vyjadřované inflace. Tento efekt bude trvat do konce letošního roku. Již v příštím roce inflace pravděpodobně výrazně klesne a bude se pohybovat poblíž svého cíle.“
Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHSJestli jste již načerpali dost informací, přišel čas zamyslet se, jak je využít. Pokud máte chuť zapojit se do světa investic, stačí si vybrat svou příležitost.