Zemědělství čelí personální krizi. Farmy zachraňují technologie, brigádníci i cizinci

Více než polovina tuzemských zemědělských podniků dlouhodobě zápasí s nedostatkem pracovníků. Podle údajů Agrární komory jde konkrétně o 59 % firem v oboru, přičemž problém se netýká jen sklizňových období, ale trvá celoročně. V létě se však potíže s nedostatkem lidí nejvíce projevují – farmy zoufale hledají brigádníky, operátory zemědělské techniky i ošetřovatele zvířat.

„V letních měsících chybějí především pomocní dělníci na manuální práce, jako je sběr, třídění nebo údržba porostů. Velký zájem je i o obsluhu techniky – traktoristy, řidiče postřikovačů nebo operátory kombajnů. Není výjimkou, že stejný pracovník střídá několik činností,“ vysvětluje Michal Španěl, manažer pracovního portálu JenPráce.cz. Podle něj se situace výrazně zhoršuje i kvůli stárnutí pracovního kolektivu – téměř 60 % pracovníků v zemědělství je starších 45 let.

Nízké mzdy: hlavní důvod nezájmu

Jedním z hlavních důvodů, proč mladší generace o práci v zemědělství nejeví zájem, je nízké finanční ohodnocení. Průměrná mzda v oboru v 1. čtvrtletí 2025 činila 33 945 Kč hrubého, což je téměř o 13 000 Kč méně než celostátní průměr. Nástupní mzda u manuálních prací se podle JenPráce.cz pohybuje kolem 28 200 Kč, u obsluhy techniky 31 900 Kč.

Z přehledu portálu také vyplývá, že:

• Manuální zemědělská práce: nástupní mzda 28 200 Kč, medián 32 300 Kč
• Obsluha techniky: nástupní mzda 31 900 Kč, medián 36 500 Kč
• Ošetřovatelé: nástupní mzda 27 700 Kč, medián 30 500 Kč
• Chovatelé: nástupní mzda 29 700 Kč, medián 32 900 Kč

„Zemědělské podniky často nemohou konkurovat jiným odvětvím. Navíc jde o práci fyzicky náročnou, v často nepříznivých podmínkách a bez jistoty stálé pracovní doby,“ dodává Španěl.

Moderní technologie jako záchrana

Jedním z mála efektivních řešení, jak se s nedostatkem pracovníků vyrovnat, je investice do technologií. „Díky automatizaci dnes jeden operátor s tabletem zvládne to, na co bylo dříve potřeba několik lidí. To platí u orby, setí, hnojení i sklizně,“ říká Španěl. Moderní stroje vybavené GPS nebo senzory umožňují precizní a částečně autonomní práci – například traktory sledují přesně danou trasu, postřikovače rozpoznávají plevel od plodiny a roboty dokáží odplevelovat bez použití chemie.

Dříve byly tyto technologie doménou velkých agrokoncernů, ale dnes se prosazují i na malých a středních farmách. Výrazně tak zvyšují efektivitu práce, šetří čas a minimalizují dopady nedostatku lidí.

Brigádníci i zahraniční pracovníci

Nezastupitelnou roli hrají během sklizně také brigádníci, zejména studenti nebo lidé z regionů s vyšší nezaměstnaností. Ti pomáhají při ruční sklizni ovoce, zeleniny, chmele nebo při práci na živočišných farmách. Hodinové sazby se pohybují od 120 do 170 Kč.

„Brigádníci sice nemohou nahradit chybějící stabilní pracovní sílu, ale během vrcholné sezóny jejich pomoc výrazně snižuje tlak na stálé zaměstnance a umožňuje sklidit úrodu včas,“ vysvětluje Španěl.

Dalším řešením jsou zahraniční pracovníci – především z Ukrajiny a dalších východoevropských zemí. Ti do Česka přijíždějí nejčastěji skrze agentury na sezónní výpomoc. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí pracovalo v roce 2024 v zemědělství, lesnictví a rybářství více než 18 000 cizinců. Jejich zaměstnávání však komplikuje administrativní zátěž, zvláště u krátkodobých kontraktů, kde je složité skloubit potřeby zaměstnavatele s legislativními požadavky.

Budoucnost? Automatizace a změna přístupu

Zemědělství v Česku tak stojí na křižovatce. Nedostatek lidí se pravděpodobně bude dál prohlubovat, pokud nedojde ke strukturálním změnám – ať už v odměňování, pracovních podmínkách nebo přístupu ke vzdělávání nových odborníků. Do té doby budou farmy spoléhat na pomoc brigádníků, pracovníků ze zahraničí a stále více na technologie.