Za prudký propad cen zlata může kolaps kryptoměn

Včera bitcoin definitivně vymazal své zisky z doby od nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu. Trump se zejména v předvolební kampani stylizoval do podoby zapřisáhlého stoupence bitcoinu a kryptoměn. Jeho nástup do úřadu tak způsobil euforii v očekávání deregulace bitcoinu a kryptoměn, která notně povzbudila růst jejich cenu. Od historického vrcholu října loňského roku však bitcoin ztratil už zhruba 40 procent.

Burry dává propad bitcoinu do kontrastu se vzestupem cen drahých kovů typu zlata a stříbra. Tento vývoj podle něj obnažil fakt, že bitcoin je čistě spekulativním aktivem. A že tedy nepředstavuje pojistku proti inflačnímu znehodnocování kupní síly konvenčních měn typu dolaru. Takovou pojistku podle něj zato představuje třeba právě zlato a stříbro, jejichž závratný růst uplynulé doby, k novým a novým historickým rekordům, odrážel ponejvíce právě stupňující se obavu lidí z inflačního znehodnocování běžných peněz.

Fakt, že bitcoin coby pojistka proti inflaci zklamal, jej podle Burryho může vést k dalším ztrátám. Paradoxně s sebou jeho pád a pád kryptoměn stahuje také právě drahé kovy, jako je zlato. Hroucení cen bitcoinu a kryptoaktiv totiž prý nutí investory uzavírat své ziskové pozice v oblasti tokenizovaných termínových kontraktů na zlato a stříbro, aby své ztráty pokryli.

Termínové kontrakty představují smlouvy o nákupu či prodeji daného aktiva, v tomto případě zlata čin stříbra, v budoucnu za cenu, která je dohodnuta dnes. Umožňují vydělávat na růstu i poklesu ceny, aniž by investor dané aktivum, v tomto případě tedy drahý kov, skutečně vlastnil. Jejich tokenizace znamená, že kontrakt již nemá podobu klasické smlouvy, zprostředkované například makléřem, nýbrž digitálního tokenu na blockchainu, jako je například Ethereum. S tokenizovanými termínovými kontrakty lze obchodovat neustále, včetně víkendů, nejen tedy v burzovních hodinách, protože s kryptoaktivy se rovněž obchoduje nepřetržitě. Tokeny na drahé kovy, resp. jejich termínové kontrakty, navíc investor drží u sebe, ve vlastní kryptopeněžence, aniž by potřeboval prostředníka.

Tokenizované termínové kontrakty na zlato a stříbro zažívají v poslední době značný rozmach. Více než polovinu tržní kapitalizace s tokenizovaným zlatem přitom tvoří tokeny Tether Gold a PAX Gold.

Tether Gold spadá pod křídla společnosti Tether, světově největšího emitenta takzvaných stablecoinů, což jsou kryptoměny navázané na konvenční měny typu dolaru. Toto navázání poskytuje stablecoinům vyšší míru stability, než jaká je patrná u bitcoinu či jiných kryptoměn, a tato vlastnost jim dává také pojmenování.

Tether je současně globálně největším vlastníkem fyzického zlata, pokud tedy nebereme v potaz vlády, centrální banky a ty úplně největší burzovně obchodované fondy (ETF) zaměřující se na zlato. Tether má na 140 tun zlata, přičemž další tuny postupně dokupuje. Drahý kov, o nějž opírá hodnotu svého zmíněného tokenu Tether Gold, ukládá ve Švýcarsku do starých vojenských bunkrů z druhé světové války.

Podle Burryho ale hrozí, že v případě dalšího pádu ceny bitcoinu k úrovni 50 000 dolarů za kus (nyní vyjde na zhruba 76 000 dolar) nastane naprostý kolaps trhu s tokenizovanými termínovými kontrakty na drahé kovy, jako je právě Tether Gold. Bitcoinoví těžaři by totiž padli do bankrotového stavu a museli by v té souvislosti nuceně uzavírat své provázané pozice v oblasti tokenizovaných drahých kovů.

Takový cenový pád bitcoinu Burry zjevně považuje za poměrně pravděpodobný právě proto, že nynější situace v jeho očích odhalila, že bitcoin nepředstavuje pojistku proti inflačnímu znehodnocování konvenčních měn typu dolaru.

Ostatně už koncem ledna podle Burryho došlo k uzavření pozic v segmentu tokenizovaných drahých kovů v objemu zhruba miliardy dolarů. Proto nastal mimořádný propad také cen samotných fyzických drahých kovů, resp. běžných, netokenizovaných termínových kontraktů na ně. Zatímco ale zlato či stříbro se z mimořádné jednodenní ztráty zase rychle „otřepaly“, bitcoin strádá dále.

Burry ovšem může přehlížet tu skutečnost, že bitcoin například v uplynulém desetiletí narůstal na ceně daleko dramatičtěji než zlato a stříbro. V letech 2015 až 2024 zhodnotil bitcoin v dolarech v souhrnu o bezmála 39 tisíc procent, zatímco zlato přidalo jen kolem 120 procent a stříbro nějakých 85 procent. Je tedy otázkou, zda se v jistou chvíli bitcoin nezdál investorům jako pojistka proti inflaci už až příliš drahý, takže se místo něj jali nakupovat zlato, a ještě později ze stejného důvodu stříbro – tedy z toho z důvodu, že se jim zdál už až příliš drahý nejen bitcoin, ale poději rovněž i zlato.