Smíšené signály z ČNB, tento týden se zaměříme zejména na data z USA

Zvědaví budeme i na zápis z posledního zasedání Fedu a na indikátor vyjednaných mezd v eurozóně.

Výhled:

Dnes se v uvozovkách dozvíme pouze to, jak se dařilo evropskému průmyslu během posledního měsíce minulého roku. Žádná sláva to ale nejspíše nebyla, když trh předpovídá meziměsíční pokles o 1,5 % a naše prognóza je dokonce ještě pesimističtější (-2,4 %). V USA bude dnes na trzích klid vzhledem ke státnímu svátku.

V úterý bude nejprve pravděpodobně potvrzeno, že meziroční inflace v Německu bez ohledu na použitou metodiku činila v lednu 2,1 %. Následovat bude průzkum ZEW, v rámci kterého finanční analytici hodnotí současnou kondici německé ekonomiky a její budoucí výhled. V obou případech očekáváme zlepšení.

Středa bude patřit údajům z USA. Pravděpodobně tím nejdůležitějším bude večerní zápis ze zasedání Fedu, který nejspíše potvrdí aktuální nejednotu Fedu ohledně dalšího postupu v nastavení úrokových sazeb. Dále se dozvíme údaje z průmyslu, o objednávkách zboží dlouhodobé spotřeby či z nemovitostního trhu.

Ve čtvrtek budeme nejprve pokračovat údaji z USA, a to o obchodní bilanci (důležité z pohledu výsledku HDP ve 4Q’25) a z pracovního trhu. V eurozóně se dozvíme, jak se vyvíjí spotřebitelská důvěra.

Pátek nejprve přinese výsledky PMI z Německa a eurozóny. V obou zemích predikujeme mírné zvýšení indexu v průmyslu, ale měl by podle nás zůstat pod hranicí expanze. Ve službách by se sice index mohl nepatrně snížit, podmínky v sektoru by se tak dále zlepšovaly, ale pomalejším tempem. Odpoledne pak dorazí také výsledek z USA, kde by měly průmysl i služby zůstat nad úrovní 50 bodů. Z USA se navíc dozvíme, jak se vedlo největší světové ekonomice v posledním kvartále minulého roku. Podle mediánového odhadu trhu se americkému hospodářství dařilo velmi slušně s predikovaným anualizovaným růstem o necelá 3 %. Ve stejný čas bude publikována prosincová PCE inflace, která zůstane na dohled horní hranice tolerančního pásma Fedu (3 %). Dále osobní příjmy a výdaje Američanů podle predikcí rostly v meziměsíčním srovnání podobným tempem jako v listopadu. V neposlední řadě ECB ukáže, jak se v loňském čtvrtém čtvrtletí vyvíjel indikátor vyjednaných mezd, což je velmi důležité i s ohledem na budoucí vývoj inflace ve službách.

Pohled zpět:

ČSÚ potvrdil, že tuzemská inflace spadla z 2,1 % na 1,6 % v lednu. Pokles byl dán nižšími cenami energií, když podle propočtů ČSÚ odpuštění POZE ubralo z inflace 0,4 p.b. Přispěl ale také příznivých vývoj tržních cen, proto již před administrativním zásahem vlády dodavatelé energií ohlašovali nižší ceníky. Rovněž inflaci stlačily níže levnější ceny pohonných hmot, které byly meziročně nižší o 9 %. Celkový efekt nižších cen energií včetně pohonných hmot do inflace tak byl podle nás -0,9 p.b. Na druhé straně pokračuje svižný růst cen v oblasti služeb, jádrová inflace se proto pouze nepatrně snížila z 2,8 % na 2,7 %.

I proto ČNB na svém prvním letošním zasedání ponechala úrokové sazby nezměněny. Nicméně v pátek zveřejněný zápis ze zasedání ČNB ukázal, že možné dodatečné snížení sazeb není zcela ze hry. Například Jakub Seidler uvedl, že administrativní zásahy mohou postupně přinášet sekundární dopady, které budou působit protiinflačním směrem skrze nižší inflační očekávání, umírněnější dopad indexace ve smlouvách či nižší tlak na růst mezd. Rovněž viceguvernér Jan Frait vyslovil některé hypotézy, na základě nichž by bylo ospravedlnitelné mírně uvolnit měnovou politiku. Na druhé straně byly zmíněny centrálními bankéři i faktory, proč zůstat opatrní. Nelze tak vyloučit jakoukoli variantu dalšího postupu ČNB, naším scénářem však zůstává úroková stabilita.

Dále jsme se v pátek dozvěděli, že inflace v USA poklesla z 2,7 % na 2,4 % (odhad trhu 2,5 %) a jádrová složka se snížila v souladu s očekáváními z 2,6 % na 2,5 %. Lednové výsledky tak mnohé nenaznačily, jak by Fed mohl postupovat v dalších měsících. Lednová inflace v Polsku se snížila z 2,4 % na 2,2 %, což bylo méně, než se očekávalo (1,9 %). Podle zpřesněného odhadu ekonomika eurozóny ve 4Q’25 vzrostla mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 1,3 % v souladu s úvodními odhady. Běžný účet platební bilance skončil v ČR v prosinci s přebytkem ve výši 8,5 mld. Kč. Za celý rok skončil v kladném saldu 57,8 mld. Kč, což ve vztahu k rozsahu tuzemské ekonomiky činí dle našich odhadů 0,7 % HDP, těsně pod naší prosincovou prognózou (0,8 % HDP).

Konec týdne na světových akciových trzích byl spíše klidnější, když si americký index S&P 500 připsal pouze 0,1 % a německý DAX pak 0,3 %. Naproti tomu pátek 13. byl nešťastný pro pražskou burzu, která odepsala výrazných 2,6 %, když se pod prodejní tlak dostaly akcie ČEZu a také bank. Koruna ke konci týdne mírně oslabila ke 24,30 EUR/CZK, když zveřejněný zápis ze zasedání ČNB nevylučuje možnost dodatečného uvolnění měnové politiky.