AI mění česká pracoviště. Pomáhá, ale i ohrožuje pracovní místa

Umělá inteligence (AI) už dávno není výsadou technologických gigantů. Stále častěji se s ní potkávají i zaměstnanci v běžných firmách napříč obory. AI dnes pomáhá personalistům, účetním, administrativním pracovníkům, marketérům i zaměstnancům zákaznických center. Přestože nabízí řadu výhod, její nástup s sebou nese i limity a rizika, se kterými je potřeba počítat.

AI nejčastěji přebírá rutinní a administrativní činnosti, které dosud zatěžovaly zaměstnance. „Třídění pošty, plánování schůzek i okamžité sumarizace dlouhých dokumentů jsou pro AI otázkou vteřin a zaměstnanci se mohou věnovat kreativním nebo strategickým činnostem. Například průzkum AI Works společnosti Google spočítal, že automatizací administrativy ušetří průměrný zaměstnanec 122 hodin ročně, tedy téměř tři pracovní týdny,“ říká Jan Dvořák, výkonný ředitel Počítačové školy Gopas.

Výrazný přínos má umělá inteligence také při práci s daty a rozhodování. „Prediktivní modely poháněné umělou inteligencí výrazně mění způsob, jakým firmy rozhodují a data přicházejí automaticky a rychle. V marketingu to znamená schopnost přesněji cílit kampaně a předvídat chování zákazníků, v personalistice automatizovat hromadné nábory nebo navýšit kvalitu komunikace k zaměstnancům, ve financích pak například rychle odhalit rizikové transakce nebo modelovat dopady investičních rozhodnutí,“ popisuje Michal Španěl, datový analytik a manažer pracovního portálu JenPráce.cz.

S AI je jednodušší i práce s texty. „Nástroje jako ChatGPT, Grammarly nebo DeepL výrazně zjednodušují a urychlují práci s textem. Díky nim mohou zaměstnanci rychleji formulovat myšlenky, upravit stylistiku dokumentů, odhalit gramatické chyby nebo efektivně překládat odborné materiály do cizích jazyků. Tato řešení jsou dostupná nejen specialistům, ale i běžným uživatelům bez hlubších jazykových znalostí,“ říká Michal Černý ze společnosti Audiopro.

AI také mění způsob vzdělávání zaměstnanců. Moderní platformy dokážou přizpůsobit rozvoj dovedností konkrétní pracovní pozici i individuálním potřebám. „AI systémy dokážou analyzovat silné a slabé stránky jednotlivců a na základě těchto dat doporučit vhodné kurzy, školení nebo studijní materiály, čímž šetří čas a zvyšují efektivitu vzdělávání,“ doplňuje Jan Dvořák.

S rozvojem AI ale přichází i stinné stránky. Největší hrozbou je ztráta pracovních míst, zejména těch s rutinní náplní práce. „Nejohroženější jsou ty založené na rutinních, opakujících se činnostech, které lze snadno převést do algoritmického řešení. Zánik se tak
týká především administrativních pozic, jako jsou operátoři zákaznických linek, datoví operátoři, účetní asistenti nebo pracovníci back office,“ varuje Michal Španěl s tím, že podle Světového ekonomického fóra (WEF) může do roku 2030 zaniknout až osm procent současných pracovních míst.

Zároveň AI umožňuje detailnější dohled nad zaměstnanci. Sledují se úhozy na klávesnici, pohyb myši nebo fyzická přítomnost na pracovišti. I když cílem je zvýšit efektivitu, přehnaný dohled může negativně ovlivnit psychickou pohodu zaměstnanců.

Dalším rizikem je úbytek odborných dovedností. „Schopnost samostatně formulovat myšlenky, argumentovat, vyhodnocovat informace nebo přesvědčivě komunikovat jsou přitom nadále klíčové dovednosti pro kariérní růst a konkurenceschopnost na trhu práce. Tento efekt se neprojeví okamžitě, ale dlouhodobě může vést k tzv. digitálnímu zakrnění,“ upozorňuje Michal Černý.

AI tak českým firmám i zaměstnancům přináší výrazné usnadnění práce, ale zároveň je nutné ji vnímat jako nástroj, který má sloužit lidem – ne je nahrazovat.