Trump přitvrdil vůči Švýcarsku, uvalil na něj 39procentní clo
Americký prezident Donald Trump včera rozhodl uvalit 39procentní clo na dovoz ze Švýcarska. Zároveň oznámil celní sazby na dovoz z některých dalších zemí. Nicméně jen málo z nich čelí ještě vyššímu clo než Švýcarsko. Jednou z nich Sýrie, jejíž vývoz do USA Trump zatížil dokonce 41procentním clem – nejvyšším vůbec.
Z opravdu význačných ekonomika svět ale prakticky žádná – s výjimkou Číny – nečelí tak výraznému letošnímu navýšení cla z Trumpovy strany jako právě Švýcarsko (viz graf Bloombergu níže).
Švýcaři vysokým clem, nad nímž již prezidentka alpské země Karin Kellerová-Sutterová vyjádřila „hlubokou lítost“, pykají za to, že se nepodvolili a nebyli ochotni učinit ústupky jako třeba Evropská unie. Brusel se zavázal k obřím nákupům energetických surovin a zbraní z USA a dále k investicím rovněž v rozsahu vyšších stovek miliard dolarů tamtéž. Výměnou za to dostal clo převážně „jen“ 15procentní.
Dost možná ale Švýcarsko nebylo s to už ani žádné ústupky objektivně poskytnout, ani kdyby chtělo. Vždyť od ledna 2024 zrušilo vlastní dovozní cla, jimiž chránilo svůj průmysl, takže 95 procent jeho veškerého dovozu nyní podléhá nulovému clu (do roku 2023 to bylo 81 procent). Každopádně 39procentní clo, které na něj Spojené státy uvalují nyní, je ještě vyšší než 31procentní sazba, kterou Trump alpské zemi přiřkl začátkem dubna, během „dne osvobození“, kdy oznámil vstupní sazby svých takzvaných recipročních cel.
Nicméně vysoké clo na Švýcarsko musí zajímat i Evropskou unii. Brusel totiž stále s Washingtonem nedojednal finální úroveň cla na farmaceutické výrobky. Farmaceutické výrobky přitom představují takřka polovinu švýcarského vývozu do USA a jsou vysoce důležitým exportním artiklem také Evropské unie jako takové a jejího vývozu do USA. Vysoké clo na švýcarský vývoz do USA tedy může signalizovat, že Trump hodlá zavést poměrně vysoké clo také na vývoz farmaceutik z EU. To by vedlo k ještě výraznější asymetrii obchodního vztahu USA a EU, než jaká se předpokládá nyní.
Trump navíc stupňuje svůj střet s globálním farmaceutickým průmyslem, z podstatné části evropským, již nyní, a to svým tlakem na snížení cen jeho přípravků. Hned sedmnácti ze světově největších výrobců léčiv, včetně amerických, rozeslal dopisy, v nichž požaduje, aby své ceny uplatňované v USA okamžitě, během 60 dní, snížili na úroveň aplikovanou v jiných zemích. Pokud ti své ceny do konce září nepřizpůsobí, Trump podle svých slov využije každého možného opatření, aby americké rodiny před nekalou cenotvorbou ochránil.
