Solidní růst Česka v první polovině roku potvrzen, co ukáže dnešní PMI?
Začátek nového měsíce jako obvykle nabídne nejnovější výsledek tuzemského PMI ve zpracovatelském průmyslu. Ten sice v červnu poprvé po třech letech překonal klíčovou 50tibodovou hranici, ale v dalších dvou měsících klesl zpět pod tuto úroveň a tento trend podle nás trval i v září.
Naše prognóza očekává snížení indexu PMI z 49,4 na 48,9 bodů, přičemž trh to vidí velmi podobně (mediánový odhad trhu 49,0 bodů). V odpoledních hodinách pak ministerstvo financí ukáže, jak se vyvíjel státní rozpočet v prvních devíti měsících tohoto roku.
Z Evropy bude nejpodstatnějším údajem úvodní odhad inflace v eurozóně za měsíc září. Naše prognóza očekává mírný nárůst meziroční inflace z 2 % na 2,2 % (stejný odhad má i trh). To je dáno zejména vývojem cen energií, když predikujeme jejich meziroční pokles o 0,3 %, zatímco v srpnu se snížily až o 2 %. V případě jádrové inflace se rovněž shodujeme s trhem s predikovanou stagnací na úrovni 2,3 %.
Ve Spojených státech amerických bude publikován další údaj z tamního trhu práce v rámci tohoto týdne, a tím bude průzkum ADP o zaměstnanosti v soukromém sektoru. Trh odhaduje, že jich během září vzniklo 51 tis., tedy v podobném rozsahu jako v srpnu (54 tis.). Jedná se o další dílek skládačky stavu tamního trhu práce, nicméně z pohledu finančních trhu budou podstatnější páteční oficiální statistiky. Dále se dozvíme výsledek indexu PMI dle instituce ISM ve zpracovatelském sektoru. Trh očekává jeho mírné zlepšení ze 48,7 na 49,0 bodů.
Pohled zpět:
ČSÚ publikoval finální odhad tuzemského HDP za 2Q‘25 a ten potvrdil, že česká ekonomika mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 % a meziročně o 2,6 %. Tahounem ekonomického oživení je i nadále spotřeba domácností, která těží z pokračujícího růstu reálných příjmů a zároveň poklesu míry úspor o 2 p.b. v meziročním srovnání. Na druhé straně mezičtvrtletně míra úspor vzrostla o 0,6 p.b. na 18,4 %, což poukazuje na to, že domácnosti myslí na zadní vrátka a neutrácejí bezmyšlenkovitě. Růst spotřeby domácností je bezesporu pozitivním jevem, nicméně je třeba říci, že vyšší mzdové náklady firem se odrážejí na stagnujících investicích. Firmy mají omezené finanční možnosti, proto se míra investic mezičtvrtletně nezměnila a meziročně dokonce o 1,2 p.b. poklesla na 26,3 %. Z dlouhodobého hlediska je toto negativní zpráva, protože růst potenciálu české ekonomiky mohou zajistit primárně právě soukromé investice.
Míra nezaměstnanosti v Německu v souladu s očekáváními stagnovala na úrovni 6,3 %. Důležitějším údajem však byl úvodní odhad inflace za měsíc září. Ta dopadla překvapením, když v meziměsíčním srovnání cenová hladina vzrostla jak podle národní, tak celoevropské metodiky o 0,2 %, ačkoli se očekával nárůst jen o 0,1 %. V meziročním srovnání pak inflace (jak dle CPI, tak HICP) vzrostla na 2,4 %, ačkoli se predikoval nárůst jen o 0,1 p.b. (v případě CPI z 2,2 % na 2,3 % a u HICP z 2,1 % na 2,2 %).
Včera dorazil první údaj z pracovního trhu v USA v tomto týdnu a tím byl počet volných pracovních míst dle průzkumu JOLTS. Těch bylo v srpnu 7227 tis., což bylo o něco více, než byla predikce trhu (7200 tis.). Zároveň byla revidována výše červencového výsledku ze 7181 tis. na 7208 tis. Ve stejný čas jsme se dozvěděli, že důvěra spotřebitelů ve Spojených dál klesá. Průzkum Conference Board ukázal, že index vyjadřující její výši se snížil z 97,4 na 94,2 bodů. Mediánový odhad trhu přitom předpovídal mírnější pokles (na 96 bodů). V reakci na tyto výsledky se mírně snížily výnosy napříč křivkou, dolar vůči euru ztratil přibližně 0,2 % a kurz EUR/USD se posunul k 1,175. Sázky investorů na další snížení sazeb americkým Fedem se posunuly z pondělních 89 % na aktuálních necelých 95 %.
Světovým akciovým titulům se včera vesměs dařilo, když si americký index S&P 500 připsal 0,4 % a zisk německého DAX byl dokonce 0,6 %. Naopak pražská burza odepsala takřka 0,3 %. Koruna po krátkodobém mírném oslabení se vrátila opět na dostřel 24,30 EUR/CZK.
