Průměrný Čech ušetří přípravou „jídla do krabičky“ zhruba 32 000 Kč ročně
Rostoucí ceny v restauracích a stoupající preference zdravého životního stylu vedou stále více Čechů k domácí přípravě jídla, které pak v zaměstnání konzumují o polední pauze, aniž by tedy navštívili restauraci. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti Pluxee, který uskutečnila agentura Ipsos.
Pokud „krabičkovému obědu“ dávají přednost každodenně, mohou při současných cenách ušetřit průměrně zhruba 32 000 korun ročně.
Průměrná cena obědového menu v restauraci činí v současnosti zhruba 200 korun, vyplývá z dat společnosti Edenred. Měsíční náklady tak představují přibližně 4300 korun, pokud vyjdeme z průměrného počtu pracovních dní v měsíci, jenž odpovídá 21,5.
Příprava krabičkového oběda vyjde v průměru na 60 až 90 korun, v závislosti na použitých surovinách. Bezmasé pokrmy se cenově pohybují spíše kolem spodní hranice uvedeného pásma, pokrmy s masem spíše kolem jeho horní hranice. Kdo tak například střídá pokrmy s masem a bez něj, dá za krabičkový oběd průměrně 75 korun. Tedy nějakých 1613 korun měsíčně.
Měsíčně tedy konzument krabičkových obědů ušetří průměrně 2687 korun, ročně pak 32 244 korun, jestliže na domácí přípravu obědu přejde zcela a úplně.
Samozřejmě, jedná se o čistě účetní výpočet, jenž nezahrnuje časové náklady, ani tedy náklady obětované příležitosti, spojené s nakupováním ingrediencí pro krabičkový oběd a jeho vlastní domácí přípravou. Rovněž není zahrnuta cena energií, které se při domácí spotřebě využijí.
Na druhou stranu, konzument krabičkových obědu ušetří čas tím, že nemusí docházet z místa zaměstnání do restaurace a čekat tam na obsloužení a samotnou přípravu oběda.
Vařením ve větším množství – a odpovídajícím nákupem většího množství, při využití „úspor z rozsahu“ – a promyšleným nakupováním ingrediencí pro krabičkový oběd, například v akcích, lze dále snížit průměrnou cenu po domácku připravovaných jídel. Takovýto přístup však už může jít na úkor každodenní pestrosti a variability stravy. Přípravou krabičkového oběda lze dále ušetřit tehdy, pokud takový pokrm například obsahuje zbytky z večeře předchozího dne, které by se jinak nezkonzumovaly a skončily v odpadu.
Pochopitelně, při domácí přípravě má strávník vždy lepší přehled o tom, „co vlastně jí“, jaké konkrétní suroviny a v jaké kvalitě. Takovýto přehled při objednávce v restaurací nikdy mít nebude. Krabičkové obědy tak nejsou výhodné pouze cenově, ale mnohdy také z hlediska zdravého životního stylu. Konzument při domácí přípravě může volit zdravější ingredience, než jaké zvolí restaurace, které navíc lépe odpovídají jeho celkovému zdravotnímu stavu či snahám o udržení dobrého zdraví nebo jeho zlepšení.
