Nízké úrokové sazby ničí důchodové systémy

Důchodové systémy největších ekonomik Evropské unie jsou...

Nízké úrokové sazby ničí důchodové systémy
 Redakce
Redakce

Důchodové systémy největších ekonomik Evropské unie jsou z podstatné části založeny na spoření ve fondech. V Německu existuje zaměstnanecké důchodové pojištění a individuální kapitálové důchodové pojištění. Ve Francii hraje důležitou roli systém povinného zaměstnaneckého penzijního pojištění, který je doplněn dobrovolným individuálním nebo kolektivním soukromým připojištěním. V Itálii zas z významné části spoléhají na uzavřené a otevřené penzijní fondy. Podobné je to i v celé řadě dalších evropských zemí.

Spoření ve fondech bylo založeno na nezpochybnitelné výhodě, kdy se kromě naspořených peněz generovaly úrokové výnosy z úspor. Konstruktéři důchodových systémů předpokládali, že dlouhodobé generování úrokových výnosů zajistí dostatek peněz na penze. Bohužel však nepočítali s tím, že bychom mohli dlouhodobě žít v systému s nízkými či dokonce zápornými úrokovými sazbami.

Reklama


Důchodové fondy musí splňovat přísné podmínky regulace, které výrazně svazují ruce při investování. Výsledkem je, že mnohé fondy v posledních letech zhodnocují prostředky pomaleji, než je likviduje inflace. Některé důchodové fondy dokonce snížily svou hodnotu i v nominálním vyjádření. V konečném důsledku tak lidé přichází o reálnou kupní sílu svých úspor.

Reklama


Na dané téma si můžete poslechnout více v podcastu:

<iframe style="border: none" src="//html5-player.libsyn.com/embed/episode/id/12291026/height/90/theme/custom/thumbnail/yes/direction/backward/render-playlist/no/custom-color/00263e/" height="90" width="100%" scrolling="no"  allowfullscreen webkitallowfullscreen mozallowfullscreen oallowfullscreen msallowfullscreen></iframe>

 

Problém nízkých úrokových sazeb v důchodových systémech se zatím příliš neřeší. Konstruktéři systémů doufají, že se vrátíme ke standardním výším úrokových sazeb. Nicméně není možné, abychom klíčová témata jako je fungování důchodových systémů přehlíželi a pouze doufali, že se věci vrátí do pořádku.

 

Když se realisticky podíváme na situaci v eurozóně, žádné zvyšování úrokových sazeb nelze v dohledné době očekávat. Jižní křídlo eurozóny je tak zadlužené, že růst úrokových sazeb by vedl ke krachu tamních ekonomik. V systému extrémně nízkých úrokových sazeb proto můžeme setrvávat mnoho let. Mezitím bude v důchodových fondech generováno podstatně méně peněz, než jsme bývali zvyklí, což se nutně projeví v životní úrovni budoucích seniorů.

 

Více než kdy jindy se ukazuje, že spoření na důchod musí být diverzifikované. Spoléhat se jen na peníze od státu či spoření v důchodových fondech nemusí zajistit dobré podmínky v penzi. Lidé by se na stáří měli připravovat například tak, že budou bydlet ve vlastních nemovitostech. Své úspory by neměli držet jen v penězích, ale část úspor mohou mít třeba ve zlatě. V neposlední řadě je důležité, aby dobře vychovali své děti, které budou za své rodiče cítit odpovědnost a pomohou jim, až to nezvládnou sami.


[sc:articleform id=10 articleid=1067]



"Průběžné důchodové systémy se dlouhá léta jevily jako méně efektivní než fondové systémy. Extrémně nízké úrokové sazby to však mění. Důchodové fondy v mnohých případech snižují kupní sílu úspor."

Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS

Reklama

Vědomosti dne

Proč cena zlata stále roste?

Zlato je cenný kov, který provází lidstvo po tisíciletí. Vždy bylo symbolem bohatství a napříč věky vždy dokázalo udržet svou hodnotu. A právě v tom spočívá jeho přitažlivost pro investory. Je to aktivum, které dlouhodobě obstálo přes všechny krize a ekonomické turbulence. Proč je zlato dobrá investice a proč jeho cena dlouhodobě roste?

Jak začít investovat

Investování je jedním ze způsobů, jak se účinně bránit proti inflaci a ochránit své peníze. Základem však je, poznat nejprve své možnosti, preference a stanovit si realistická očekávání. Váš investiční plán by měl počítat se třemi základy investování - výnosem, rizikem a likviditou.

Co je inflace a jak se projeví v investování?

Již druhá polovina roku 2021 přinášela první predikce možného turbulentního růstu cen v následujícím obdobím. V České republice v té době také začala pomalu stoupat míra meziroční inflace. Ze standardních z posledních let 2-3 % se inflace ke konci roku vyšplhala na 6,6 % a další růst na sebe nenechal dlouho čekat.

Reklama
Reklama