Jaké budou dopady růstu úrokových sazeb?

"Úrokové sazby se nyní spíše jen normalizují z extrémně nízkých až záporných úrovní na normální hladiny, které jsou pro zdravou rostoucí ekonomiku "tak akorát" a neměly by ji výrazně zpomalit"

K obratu na úrokových sazbách zcela jistě dochází, a to po řádově třiceti letech poklesů sazeb, takže změna je to vskutku tektonická, byť nebude pravděpodobně rapidní a projevovat se bude postupně a zřejmě v prvních několika letech jen poklidně.

Dopady vyšších sazeb jsou a budou zejména přímo na cenách vládních dluhopisů, které vesměs klesají. Negativně se růst sazeb projeví i na cenách defenzivních dividendových akcií, které byly řadou investorů mylně považovány za alternativu vládních dluhopisů co se týče jejich rizikovosti. Zadluženým společnostem porostou postupně náklady na splátku dluhu. Firmám, které mají úrokovou sazbu dluhu stanovenou na bázi plovoucích úrokových sazeb se výše splátky zvedá prakticky okamžitě, u dluhu s fixní sazbou až při jeho refinancování nebo potřebě si půjčit další peníze. Prodraží se například financování fúzí a akvizic firem na dluh, zpětné odkupy akcií na dluh i výplaty dividend na dluh. Firmy, které tedy šly "nadoraz" a používaly k výplatě dividend a zpětným odkupům akcií částečně i dluh, se mohou dostat do problémů s udržením odkupů a výplatou dividend.

Pro ekonomiku obecně jsou rostoucí sazby inkrementálně negativní, nicméně, efekty se projeví většinou až se zpožděním několika kvartálů a sazby jsou i přes svůj začínající růst pořád historicky velmi nízké a pro ekonomiku stále na příznivě nízké úrovni.