Ceny ropy a benzínu výrazně ulevující inflačním tlakům

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh po zprávě o třídenním přerušení dodávek plynovodem Nord Stream 1 uzavřela na dalším rekordu. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku vzrostla o 6,8 procenta a zakončila obchodování na 257,40 eura (zhruba 6340 Kč) za megawatthodinu (MWh). Před rokem se pohybovala pod 30 eury za MWh. Tento týden cena ropy WTI poprvé od února krátce klesla pod úroveň 90 dolarů za barel. V USA byl trvalý pokles cen ropy doprovázen nárůstem rafinérské aktivity, zdánlivě v reakci na červnovou výzvu prezidenta Bidena ke zvýšení produkce. V kombinaci se slabší než očekávanou poptávkou ze strany řidičů letos v létě to vede k prudkému poklesu cen benzínu. Ceny u pump klesají již devět týdnů v řadě a podle AAA (graf 1) jsou ceny plynu jen o 9% nad úrovní před ukrajinskou válkou, nicméně to platí agregovaně pro celé USA. Henry Hub Gas Price však tomu nenasvědčuje (graf 2).

Pokud jde o inflaci, načasování nemohlo být lepší. Nižší ceny benzínu byly hlavním důvodem, proč celková inflace v Kanadě v červenci zpomalila. I kdyby ceny benzínu vzrostly o 3 % místo propadu o 9,2 %, stále by klesly z červnových 55 % meziročního nárůstu. To je efekt základního roku, byl očekáván a byl opakovaně zpožděn mnoha cenovými šoky, které jsme letos zaznamenali. Postupný pokles cen benzínu nyní doplňuje efekt základního roku, přičemž meziroční růst cen v červenci klesl na 35%.

To je dobrá zpráva. Špatnou zprávou je, že největší dezinflační síla by se právě teď mohla rychle vytratit. Ceny ropy klesly částečně kvůli obavám z recese, ale větším faktorem je pravděpodobně odolnost ruských dodávek vůči mezinárodním sankcím. Letos klesly méně, než se očekávalo, protože Rusko do značné míry zmírnilo západní sankce vyšším vývozem do Indie a Číny. Obě země představují více než 40% ruského vývozu ropy, což je téměř dvojnásobek jejich podílu před rokem. Nejnovější údaje však naznačují, že jejich ochota nakupovat ruskou ropu může slábnout.

Pak je tu embargo Evropské unie na dovoz ruské ropy a rafinovaných ropných produktů. Má začít letos v prosinci, což vyvine tlak na poptávku po ropě z alternativních zdrojů. Na této frontě se rýsuje komplikovaný pád, zejména proto, že tahanice o zemní plyn v Evropě by mohly vést energetické společnosti k přechodu zpět na ropu. Aby zabránila dalšímu cenovému nárůstu, americká ministryně financí Janet Yellenová tlačí na cenový strop, aby udržela ruský tok ropy. Ale je to politicky zatížený návrh, který by bylo obtížné prosadit. OPEC+ na frontě nabídky jen mírně pokročil ve zvyšování produkčních cílů a mnoho zemí produkujících ropu s malou volnou kapacitou se je snaží splnit – nicméně s nevalným úspěchem a často jejich produkce nedosahuje ani cílů před navýšením kvót (graf 3).

Severoameričtí producenti se zatím nadále zaměřují na generování dividend, místo aby investovali do dalších výrobních kapacit, které budou po zelené transformaci bezcenné, což nás oklikou přivádí zpět k problému.

Nedávný pokles cen ropy byl také poháněn nadějemi na novou jadernou dohodu mezi Íránem a Západem. Pokud by taková dohoda měla být podepsána, Írán by mohl potenciálně zvýšit produkci ropy poměrně rychle. Učinil tak poté, co byla původní dohoda uzavřena v roce 2015 během Obamovy administrativy. Ale od té doby, co bývalý prezident Trump od dohody odstoupil, Írán obohatil 18krát více uranu, než bylo povoleno podle dohody. Teherán se snaží tyto výdobytky ochránit a zajistit, aby zmírnění sankcí nepodléhalo rozmarům měnících se amerických vlád. A přestože EU tento týden informovala o konstruktivních diskusích, dohoda by potřebovala souhlas Kongresu. To by vzhledem k íránským požadavkům mohl být tvrdý oříšek. I kdyby se tak stalo, pravděpodobně by trvalo měsíce, než by se dodatečná nabídka dostala na trh.

Rafinace, i když je její role v cenotvorbě benzínu velmi kritická, se obvykle chová jako tichý muž v koutě baru. Zvýšená produkce posunula využití rafinérií výrazně nad 90 % kapacit. Vzhledem k okolnostem je další kolo rozšiřujících se rafinačních marží v oblasti „ostře konvergující k realitě“. To znamená, že obnovený tlak na růst cen benzínu zůstává skutečným rizikem, zejména proto, že spotřebitelé prozatím nadále cestují a utrácejí.

To jediné, nic míň a nic víc, co se snažíme říct je, že není vyloučeno a je naopak velmi pravděpodobné, že ceny benzínu mohou v blízké budoucnosti opět, a dost možná i mnohem usilovněji, tlačit inflační spirálu do vyšších obrátek, a že motoristé ještě nemají vyhráno!

HLAVNÍ ÚDAJE

• Celkové maloobchodní tržby v červenci stagnovaly, což znamenalo zpomalení oproti červnovému tempu. Tržby v kontrolní skupině, které nezahrnují několik volatilních kategorií a používají se při výpočtu HDP, však vzrostly o solidních 0,8 % m/m.
• Bydlení se v červenci nadále ochlazovalo. Prodej stávajících domů klesl o 5,9 % a medián sezónně očištěných cen domů klesl již druhý měsíc v řadě. Výstavba domů také pokračovala v uvolňování akcelerátoru, přičemž v červenci zahájení výstavby nových domů kleslo o 9,6%.
• Zápis ze zasedání FOMC minulý měsíc odhalil, že mnoho účastníků vnímá rizika, že výbor by mohl zpřísnit měnověpolitickou restrikci "více, než je nutné".