Zlato zlevňuje, centrální banky nakupují dál. Kdo má na trhu delší dech?

Co tlačí cenu dolů

Na konci srpna se unce zlata blížila 4 700 dolarům. Od začátku října se cena drží převážně v pásmu 4 100 až 4 200 dolarů a minulý týden krátce sáhla až k hranici 4 073 dolarů. Hlavním důvodem je měnová politika ve Spojených státech. Americký Fed v září poprvé od roku 2023 zvýšil úrokové sazby, a to o čtvrt procentního bodu do pásma 3,75 až 4 procenta. Na zasedání 27. a 28. října trh čeká spíš pauzu, na prosinec ale podle nástroje CME FedWatch sází zhruba z 90 procent na další zvýšení. Výnosy desetiletých a třicetiletých amerických dluhopisů vystoupaly na začátku října nejvýš od roku 2002 a dolar posiluje. Pro zlato je to nepříjemná kombinace. Kov nenese žádný úrok, takže s rostoucími sazbami roste i to, o co investor přichází, když místo dluhopisů nebo termínovaného vkladu drží zlato. Silnější dolar navíc zdražuje nákup pro investory mimo dolarovou zónu. Do toho přidávají ceny ropy, které kvůli napětí na Blízkém východě drží obavy z inflace a tím i očekávání přísnějšího Fedu.

Centrální banky to vidí jinak

Zatímco část spekulativních peněz z trhu odchází, oficiální sektor se chová opačně. Podle statistik Světové rady pro zlato (World Gold Council) centrální banky jen v srpnu v čistém přikoupily 39 tun zlata a od začátku roku do konce srpna podle oficiálně hlášených údajů 170 tun. Nejvíc letos nakupuje Polsko a Čína, následuje Uzbekistán a Kazachstán. Světová rada pro zlato počítá, že centrální banky za celý letošní rok nakoupí kolem 850 tun, tedy podobně jako loni. Pro srovnání: v letech 2010 až 2021 to bylo v průměru 473 tun ročně. V letošním průzkumu rady navíc 89 procent oslovených centrálních bankéřů uvedlo, že čekají další růst světových zlatých rezerv během příštích dvanácti měsíců. K tradičním kupcům se letos přidaly i banky, které na trhu se zlatem dlouho nebyly, například v Indonésii, Malajsii nebo v Latinské Americe. Na rozdíl mezi oběma skupinami investorů upozorňuje Ondřej Pinc ze společnosti Arcadian Partners Prague: „Současný vývoj na trhu se zlatem ukazuje rozdíl mezi chováním krátkodobých investorů a dlouhodobých institucionálních hráčů. Zatímco část spekulativního kapitálu reaguje na silnější dolar a vývoj úrokových sazeb výprodeji, centrální banky, včetně ČNB, nadále strategicky navyšují své zlaté rezervy. Cenové korekce pro ně mohou představovat příležitost k dalším nákupům. Zlato totiž vnímají jako dlouhodobé strategické aktivum, které pomáhá diverzifikovat rezervy, snižovat závislost na americkém dolaru a chránit se před geopolitickými a měnovými riziky. Pokles ceny zlata proto nemusí znamenat oslabení jeho dlouhodobého příběhu. Pokračující poptávka centrálních bank může naopak vytvářet významnou strukturální podporu a z našeho pohledu zůstává jedním z klíčových faktorů pro další vývoj trhu.“

ČNB nakupuje 42. měsíc v řadě

Česká národní banka je v tomto ohledu učebnicovým příkladem. V září přikoupila 1,68 tuny zlata a její zlaté rezervy se zvýšily na 87,43 tuny. Nakupovala tak už 42. měsíc bez přerušení, což se letos nepodařilo žádné jiné centrální bance. Od ledna přidala téměř 16 tun a patří mezi pět největších kupců na světě. Pokles ceny se v září projevil i v bilanci. Hodnota zlata v rezervách ČNB klesla zhruba o miliardu na 11,7 miliardy dolarů a jeho podíl na devizových rezervách činí 6,5 procenta. Zároveň ale banka nakupovala levněji než v předchozích měsících. Guvernér Aleš Michl si stanovil cíl dostat zlaté rezervy na 100 tun do konce svého mandátu v roce 2028. Při současném tempu kolem 1,7 tuny měsíčně by ho ČNB mohla splnit už v průběhu příštího roku. Ještě v roce 2019 přitom měla v trezorech pouhých osm tun.

Co sledovat v dalších týdnech

Krátkodobě bude cena zlata dál záviset hlavně na Fedu. Důležitý bude nejen samotný verdikt z 28. října, ale i tón komentáře k prosincovému zasedání. Případný náznak dalšího utahování může tlak na zlato prodloužit. Trh bude sledovat také americká data o inflaci a vývoj cen ropy. Na přelomu října a listopadu zveřejní Světová rada pro zlato čtvrtletní přehled poptávky za třetí kvartál a začátkem listopadu přijdou i říjnová data o rezervách ČNB. Ta ukážou, zda centrální banky využily zářijový a říjnový pokles k vyšším nákupům. Pro drobné investory z toho plyne spíš střídmé ponaučení. Poptávka centrálních bank je dlouhodobou oporou trhu, ale nezaručuje, že cena v příštích měsících neklesne níž. Zlato nevyplácí úrok ani dividendu a jeho cena umí výrazně kolísat. Kdo ho drží jako součást diverzifikovaného portfolia na roky dopředu, nemusí aktuální korekci přikládat velkou váhu. Kdo spekuluje na rychlý zisk, by měl počítat s tím, že krátkodobý směr teď určují úrokové sazby, ne centrální banky. 

Ondřej Pinc je jednatelem společnosti Arcadian Partners Prague, s.r.o., osoby rizikového kapitálu působící v oblasti správy majetku podle § 15 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. Dlouhodobě se zabývá finančními trhy a vývojem trhu se zlatem. Společnost, ve které působí, je zapsána v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 15 ZISIF. Tento zápis má evidenční charakter a společnost nepodléhá dohledu České národní banky podle ZISIF. Vyjádření v článku představují obecný komentář autora k vývoji trhu se zlatem a nejsou osobním investičním doporučením. Společnost, v níž autor působí jako jednatel, může v rámci své investiční strategie držet expozici vůči zlatu nebo aktivům navázaným na zlato.