Události v Perském zálivu již zasáhly luxusní zboží a kosmetický sektor
Geopolitické napětí na Blízkém východě začíná dopadat i na sektory, které byly dosud považovány za odolné. Podle analytičky Diany Fatikové z InvestaGo ovlivňuje situace nejen luxusní zboží, ale i kosmetický průmysl, a to jak na straně poptávky, tak nákladů.
Při pomyšlení na události na Blízkém východě nás jako první napadnou sektory jako energetika nebo doprava. Dopad je však mnohem širší a zasahuje již i oblasti jako luxusní zboží a kosmetika. Luxusní segment byl dlouho považován za relativně odolný, protože jeho spotřebitelé patří do vyšší ekonomické skupiny. Situace však narušila obchodní a dodavatelské řetězce, což se promítlo do nákladů a výkonnosti některých luxusních domů.
První viditelné dopady
Zatímco donedávna byl prémiový sektor geopolitikou ovlivněn jen mírně, současné výpadky na blízkovýchodním trhu ukázaly problém. Tamní země se v posledních letech staly důležitým regionem, který podle Morgan Stanley tvoří 5–6 % globálních prodejů značek, přičemž zákazníky jsou nejen místní, ale i turisté. Omezení letů nebo úplné uzavření vzdušného prostoru zasáhly země jako Spojené arabské emiráty či Katar a snížily objemy nákupů v obchodních centrech. Situace je však dvojsečná, protože bohatí arabští zákazníci rádi nakupují i v Evropě. Hospodářské výsledky luxusních značek v prvním čtvrtletí tohoto roku tyto dopady jen potvrdily. Například LVMH uvedlo, že konflikt ovlivnil organický růst společnosti s poklesem poptávky o 30 až 70 % v některých regionech, další je Kering, kterému klesly prodeje o 11 %. Francouzský Hermès uvedl, že nižší turistický ruch ovlivnil jejich velkoobchodní prodeje. Nervozita investorů se během dubna odrazila i na výkonnosti těchto společností na akciovém trhu, jelikož se obávají, že výpadky nemusí být krátkodobé.
Křehké propojení turismu a nákupů
Sektor prémiového zboží se v posledních letech potýká s nižší globální poptávkou, zejména na klíčových trzích, a aktuální události jen zdůrazňují jejich geografickou koncentraci. Jak bylo zmíněno, uzavřená letiště vedla k poklesům prodejů, a to i na nejdůležitějších místech nákupů – duty free zónách. Jakmile se tento nákupní tok naruší, dopady jsou okamžité a výrazné. Ukazuje se tedy, že firmy nediverzifikovaly svá portfolia napříč trhy v dostatečné míře. Samozřejmě je třeba počítat i se změnou chování zákazníků, kteří v době napětí upřednostňují opatrnost.
Vyšší náklady na kosmetiku
Zatímco luxusní značky řeší slabší poptávku, kosmetický sektor čelí problému prudkého nárůstu nákladů. Důvodem jsou vysoké ceny ropy, na které reaguje petrochemický průmysl a zvyšuje ceny plastů a dalších materiálů. Reuters uvádí, že problémem je i logistika, což potvrdilo několik společností. Uzavření Hormuzského průlivu nutí hledat alternativní trasy, což vede k vyšším nákladům a delším dodacím lhůtám. Kosmetická značka Ancorroti podle Reuters uvedla, že dodání se může z 8 týdnů prodloužit až na 14. Problémem je také nedostatek dostupných kontejnerů. Firmy tak stojí před rozhodnutím, zda náklady přenést na zákazníka, nebo je akceptovat na úkor ziskovosti. Například italská značka dekorativní kosmetiky Kiko Milano odhaduje, že dodavatelské náklady během roku vzrostou přibližně na 1,5 milionu EUR. CNBC uvádí, že velké společnosti začínají otevřeně hovořit o nutnosti adaptace na nové podmínky, protože první výsledky již ukazují dopady konfliktu.
Komentář připravila analytička Diana Fatiková ze společnosti InvestaGo.
