Na pořadu dne první odhady HDP, inflace i americký trh práce

Hlavním faktorem oživení tuzemského hospodářství by měla být dále rostoucí spotřeba domácností. Následovat bude údaj z Německa, které se podle trhu pravděpodobně opět vyhne technické recesi, protože po mezičtvrtletním poklesu o 0,2 % ve 4Q’24 by tentokrát naopak měla ekonomika o 0,2 % vzrůst. Tentýž mezikvartální růst je predikován námi i trhem pro eurozónu. Odpoledne pak dorazí údaje ještě ze Spojených států amerických, kde se očekává výrazné zpomalení největší světové ekonomiky, a dokonce její možný pokles na začátku tohoto roku. Mediánová predikce analytiků je -0,2 %, nicméně rozptyl odhadů je velmi široký a pohybuje se od -1,8 % do +1,7 %.

Vše se ale nebude točit jen okolo úvodních odhadů HDP. Z Německa dorazí první údaj dubnové inflace, která by měla dle národní metodiky poklesnout z 2,2 % na rovná 2 %. Výsledek by se neměl odlišovat ani v evropském pojetí, když se předpokládá snížení inflace z 2,3 % na 2,1 %. Dále bude u našeho západního souseda zveřejněna také míra nezaměstnanosti, která by měla v dubnu setrvat na březnové úrovni 6,3 %.

Mnoho dalších dat nabídnou ale i Spojené státy americké. Nejprve to bude první údaj z tamního trhu práce v rámci tohoto týdne, kterým bude změna zaměstnanosti dle ADP. Trh očekává, že v dubnu bylo vytvořeno méně (115 tis.) pracovních míst v soukromém sektoru mimo zemědělský sektor než v březnu (155 tis.). Dále se dozvíme velmi důležitý údaj o PCE inflaci, která by měla v meziročním srovnání podle trhu poklesnout z 2,5 % na 2,2 %. Příznivý vývoj se očekává u jádrové složky, kdy je predikováno její snížení z 2,8 % na 2,6 %. Případná nižší inflace a horší výsledek z pracovního trhu by byly argumenty pro dřívější obnovení cyklu uvolňování měnové politiky. Aktuálně trhy sází na první snížení sazeb během červencového zasedání. V neposlední řadě dorazí statistiky osobních příjmů a výdajů. Trh očekává meziměsíčně v březnu zpomalení tempa růstu příjmů z 0,8 % na 0,4 %, ale zvýšení výdajů z 0,4 % na 0,6 %.

Pohled zpět:

Maďarská národní banka se ani na včerejším zasedání nerozhodla obnovit cyklus uvolňování měnové politiky. Základní úroková sazba tak zůstává na úrovni 6,50 %. Maďarský forint bezprostředně po zveřejnění rozhodnutí mírně oslabil vůči euru, ale den zakončil téměř na stejné úrovni, na které i včerejší den začínal. Komunikace MNB byla jestřábího charakteru, který je v souladu s naší predikcí prvního snížení sazeb až v příštím roce zejména v důsledku stále zvýšené inflace a vysokému stupni nejistoty v ekonomice.

Důvěra spotřebitelů v USA neutěšeně klesá. Nic na tom nezměnil ani nejnovější průzkum Conference Board. Index měřící spotřebitelskou náladu klesl z revidovaných 93,9 (původně 92,9) na 86,0 bodů. Zatímco hodnocení současné situace zůstalo na podobné úrovni jako v březnu, index budoucích očekávání propadl o více než 10 bodů z 66,9 (původně 65,2) na 54,4 bodů. Důvěře spotřebitelů nenahrává ani dále se mírně ochlazující trh práce. Podle průzkumu JOLTS počet volných pracovních míst výrazně zaostal za odhady (7500 tis.) a klesl na 7192 tis. Zároveň byl směrem dolů revidován únorový výsledek z 7568 tis. na 7480 tis.

Inflační očekávání v eurozóně na horizontu jednoho roku se navzdory předpokládanému mírnému poklesu z 2,6 % na 2,5 % poměrně zásadně zvýšila do blízkosti 3 % (2,9 %). To má velmi pravděpodobně souvislost s probíhající celní válkou, kdy se i evropští spotřebitelé více obávají možného nárůstu inflace. V dlouhodobém horizontu tří let ovšem zůstávají inflační očekávání relativně dobře ukotvená, když vzrostla jen velmi mírně z 2,4 % na 2,5 % (tržní odhad 2,3 %).

Americký index S&P 500 si včera připsal necelých 0,6 % a německý DAX téměř 0,7 %. Pražská burza naopak ztratil přes půl procenta. Koruna na začátku mediální karantény před zasedáním ČNB v příštím týdnu zůstává na dohled hranici 24,90 EUR/CZK.