Transformované penzijní fondy nedokážou porazit inflaci

V současné době existuje osm transformovaných fondů a dohromady mají přibližně 3,3 milionu účastníků. Transformované fondy vznikly z původních penzijních fondů a garantují nezáporné zhodnocení. Výhody transformovaných fondů spočívají v možnostech příspěvků od zaměstnavatelů a státu. Klientům po konci spoření umožňují jednorázové vyrovnání.

V období od roku 2013 do roku 2019 se transformované penzijní fondy zhodnotily v průměru zhruba o osm procent. Ve stejném období však kumulovaná míra inflace dosahovala úrovně téměř jedenáct procent. Lze tedy říct, že transformované penzijní fondy dlouhodobě nedokážou porazit inflaci a bez příspěvků od zaměstnavatelů a státu nedává smysl si v nich spořit. Reálná hodnota úspor se totiž v transformovaných penzijních fondech snižuje.

Větší smysl, jak si spořit na stáří, dávají jiné produkty. Lidé by přitom neměli spoléhat jen na jeden konkrétní produkt, do kterého budou směřovat všechny své úspory. Výrazně bezpečnější strategií je vybrat si více produktů a úspory mezi ně rozdělovat.

Na dané téma si můžete poslechnout více v podcastu:

Například je možné se zajistit na stáří koupí nemovitosti. V případě, že by nákup celé nemovitosti byl příliš nákladný, je možné investovat do nemovitostí například skrze fondy kvalifikovaných investorů. Rovněž je možné investovat do akcií či dluhopisů. To jde buď přímo, nebo prostřednictvím celé škály fondů. Zde je však nutné upozornit, že investice do akcií a korporátních dluhopisů mohou být rizikové, a proto je vhodné do nich investovat v delším časovém horizontu před nástupem do důchodu.

Samozřejmě je možné využít účastnické fondy doplňkového penzijního spoření, kde lze nastavovat různé investiční strategie. Část peněz je možné vložit do zlata, umění či jiných alternativních investic. K dispozici jsou i náročnější strategie pro investování, například v oboru private equity, které však lze doporučit již jen zkušenějším investorům.

Lidé by se měli vyhýbat podezřelým produktům u společností, které působí na trhu jen krátce a nejsou licencované. Měli by mít na paměti, že vyšší výnos znamená i vyšší riziko. Lidé krátce před nástupem do důchodu by míru rizika měli maximálně snižovat, aby se například nestalo, že rok před nástupem do důchodu přijdou o desítky procent svých úspor.

"Zhruba polovina Čechů ve věku 18 až 64 let si spoří na stáří skrze transformované penzijní fondy, které dlouhodobě nedokážou porazit inflaci. Fakticky tak dochází ke znehodnocování úspor lidí, kdy naspořené peníze v čase ztrácí kupní sílu."

Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS