Systém snadných vyhazovů z práce funguje. Nesmí však být krize

09.06.2020

Přístup Spojených států a Německa potažmo celé Evropské unie k fungování pracovního trhu je značně odlišný. Zatímco Američané mají na pracovním trhu jen minimum regulací, Evropané mají trh práce svázán rozsáhlým množstvím pracovně-právních předpisů. V následujícím textu se dozvíte o plusech a mínusech obou přístupů, které vedou k odlišnému vývoji míry nezaměstnanosti v různých obdobích.

Před finanční krizí z roku 2008 byla v Německu výrazně vyšší míra nezaměstnanosti než ve Spojených státech (viz Graf 1). Němečtí zaměstnavatelé se obávali přijímat nové zaměstnance. Věděli, že v případě krize se jich budou kvůli rozsáhlým regulacím pracovního trhu obtížně zbavovat. Naopak američtí zaměstnavatelé přijímali téměř každého zaměstnance. Věděli, že když se neosvědčí, budou se jich moci snadno zbavit. V letech 2006 a 2007 proto byla ve Spojených státech více než dvakrát nižší míra nezaměstnanosti než v Německu.



 

S nástupem finanční krize se situace rychle změnila. Nezaměstnanost v Německu narostla jen mírně a později se ji díky programům na podporu pracovního trhu dařilo snižovat v podstatě až do příchodu pandemie koronaviru. Naopak ve Spojených státech nezaměstnanost prudce vzrostla, protože američtí zaměstnavatelé se v krizi bez okolků zbavili nadbytečných zaměstnanců. Tamní zákoník práce jim v tom příliš mnoho překážek nekladl.


Na dané téma si můžete poslechnout více v podcastu:


 

Tato situace vedla do stavu, kdy Spojené státy měly v letech 2009 až 2013 vyšší míru nezaměstnanosti, než byla v Německu. V roce 2014 se však situace obrátila. S oživováním ekonomiky se totiž američtí zaměstnavatelé nebáli nabírat nové zaměstnance. Kdyby se neosvědčili, mohli by je snadno vyhodit. Proto je vzali na zkoušku, a když se osvědčili, nechali si je. V důsledku tohoto vývoje nastalo období, kdy nezaměstnanost ve Spojených státech klesala výrazně rychleji než v Německu. V letech 2014 až 2019 proto Američané trpěli menší nezaměstnaností než Němci.

 

V letošním roce se situace opět obrátila. Jakmile restriktivní opatření uzamkla ekonomiku, američtí zaměstnavatelé své zaměstnance začali masově propouštět. V Německu naopak zafungoval kurzarbeit (viz Graf 2). Nezaměstnanost Němců narůstá jen mírně a aktuálně je více než dvakrát nižší než ve Spojených státech. Jak se tedy ukazuje, regulace pracovního trhu sehrávají negativní roli v období, kdy ekonomika funguje správně. V krizových dobách nám však regulace pomáhají předcházet vysoké nezaměstnanosti.



Formulář odeslán!

Děkujeme za vyplnění kontaktního formuláře!

Zaujal Vás tento článek? Jste investor?

Nechte nám na sebe spojení, ozveme se Vám zpět.


Četl/a jsem Zásady ochrany osobních údajů a uděluji souhlas se zpracováním svých osobních údajů za podmínek v něm uvedených.



"Regulace pracovního trhu sehrávají negativní roli v období, kdy ekonomika funguje správně. V krizových dobách nám však regulace pomáhají předcházet vysoké nezaměstnanosti."

Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS

Mohlo by vás také zajímat

Tržby Amazonu stouply o 37 procent

30.10.2020

Tržby internetového prodejce Amazon stouply ve třetím čtvrtletí o 37 procent na...

Zisk Applu klesl. Prodalo se málo iPhonů

30.10.2020

Čistý zisk americké technologické společnosti Apple ve čtvrtém finančním čtvrtletí klesl o více...

Čistý zisk Monety klesl o 38 procent

30.10.2020

Čistý zisk skupiny Moneta Money Bank za tři čtvrtletí letošního roku meziročně klesl o 37,6 procenta...

BHS
Získejte náskok ve světě investic
Děkujeme za Váš zájem. Zajímavé novinky ze světa investic Vám dorazí na email.
Do té doby můžete informace získávat třeba sledováním našeho magazínu.

Četl/a jsem Zásady ochrany osobních údajů a uděluji souhlas se zpracováním svých osobních údajů za podmínek v něm uvedených.

Ozvěte se
+420 255 710 710 +420 255 710 710