Jak číst zprávy z finančních trhů a nepropadat (snadno) panice

Ekonomika je globálně propojená. Vlivů, které míchají cenami akcií a dalších investičních titulů, neustále přibývá. S nadsázkou lze říct, že jedna ekonomika zakašle a zachvějí se trhy na celém světě. Jak číst zprávy z finančních trhů a dokázat odhadnout, kdy koupit, a kdy naopak prodat?

Zvykejme si. Je fakt, že finanční trhy napjatě čekají na uveřejnění hospodářských výsledků významných globálních korporací a reagují na ně pohybem cen akcií. Na druhé straně tyto informace dokáže poměrně snadno přebít nálada na trhu a poslat úspěšný titul do ztráty jen proto, že trhy zachvátila panika spojená s událostí, k níž došlo na opačné polokouli.
Působí to trochu jako domeček z karet. Vyndáte jednu, a celá stavba se může zhroutit. Navzdory regulacím, které se snaží rizika minimalizovat, jsou trhy čím dál tím složitější, a tím pádem i náchylnější k významným výkyvům. Ale není na místě propadat skepsi, protože při současných nulových či dokonce záporných úrokových sazbách bank nabízejí právě finanční trhy jednu z mála možností, jak uchovat, nebo zvýšit hodnotu peněz.

Nový hráč: centrální banky
Každý, kdo sleduje údaje z trhů a zvažuje, do čeho investovat, musí od hypoteční a finanční krize vnímat v první řadě to, jaké zprávy do světa vysílá nový hráč: centrální banky a jejich tištění peněz. V době krize centrální banky, ve snaze zabránit dalšímu poklesu hodnoty aktiv, vychrlily na trh velké množství peněz, aby je dostaly do reálné ekonomiky – s předpokladem, že když banky budou mít více hotovosti, budou ji ochotněji půjčovat.

Od začátku bylo pro trhy klíčové, co udělá americká centrální banka, zkráceně FED, tj. centrální bankovní systém USA. Postupně se začala projevovat globalizace a bylo důležité, co udělá Evropská centrální banka, jak bojuje s deflací – tedy s poklesem cen, což ve svém důsledku vede k poklesu ekonomiky a k růstu nezaměstnanosti – japonská centrální banka a řada dalších. „Kdybychom si představili víceramenné váhy, jednotlivé centrální banky se dnes na nich přetlačují, protože bojují proti deflaci. To konečně svým kurzovým závazkem dělá i Česká národní banka,“ říká analytik BHS Petr Hlinomaz.

Nálady a pocity finančních trhů
Poté, co jsme si představili nejvýznamnějšího hráče, podívejme se, co dále ovlivňuje nálady a pocity na trhu. Právě slova „nálady“ a „pocity“ asi nejlépe vystihují chování trhů, proto jsou tolik používány. Navzdory všem sofistikovaným analýzám a komentářům. Každý investor by se měl na komentáře zaměřit a přečíst si jich hned několik. Najde v nich nejen čísla, ale také zdůvodnění, proč ke které události došlo.

Vlivů, které dopadají na trh, je celá řada. S trochou nadsázky lze říct, že nejdůležitější je ten, o kterém si to právě teď všichni myslí. Při čtení komentářů je tedy dobré začít od makroekonomických údajů, pak postoupit níž směrem k určitému sektoru a vybírat jednotlivé tituly do portfolia. Obecně platí, že cenovou hladinu v současnosti silně ovlivňuje především chování centrálních bank, nízké ceny komodit a obavy o globální ekonomiku. Způsobuje je vývoj v Číně, kde růst nedosahuje takových hodnot, na jaké jsme byli dlouhodobě zvyklí. 

„Když centrální banka něco udělá, ovlivní vlastní měnu a do dalších zemí se to promítne ve vztahu k exportně zaměřeným firmám. Třeba německé akcie se obchodují v závislosti na tom, jak je silné euro vůči dolaru. Pokud euro oslabuje, jdou exportně zaměřené firmy nahoru, protože se očekává, že oslabení eura bude mít na jejich hospodaření pozitivní vliv. Aktivity centrálních bank se tedy promítají i do ekonomiky firem,“ vysvětluje Jiří Zendulka, analytik BHS.

Zvykněme si na kolísání trhů
Přestože je v ekonomice díky kvantitativnímu uvolňování centrálních bank stále hodně peněz, trhy reagují na jakýkoli signál vyděšeně a o kontinuálním růstu si můžeme v současnosti asi jen nechat zdát. „Jakmile trh trochu povyroste, budou se realizovat zisky. Důvěra musí narůst víc, aby šly trvaleji nahoru. Současné prostředí klade na psychiku investorů velké nároky. Letos by se ale mohla stabilizovat ropa a je otázka, jestli se podaří u centrálních bank udržet trajektorii, kterou se snaží nastartovat FED, a nebude potřeba vracet se k nulové úrokové sazbě,“ říká Petr Hlinomaz.

Z toho plyne doporučení. Na akciových trzích by se investoři neměli nechat strhnout krátkodobými změnami. U investic by se měli dívat víc dopředu a podle toho poskládat portfolia. Doba je na druhé straně taková, že aby člověk ochránil své investice, je potřeba je více sledovat a nastavit si ochranné bariéry. Obchodník investorovi dokáže doporučit, jakou cestou jít, a poskytne mu servis. Pokud však investuje sám za sebe a nemá správu aktiv, musí si o každém obchodu sám rozhodnout. Proto je dobré naučit se zprávy z trhů číst a orientovat se v nich.