Holubice mohou zvítězit nad jestřáby

19.08.2019

Roční míra inflace v Evropské unii dosáhla v červenci úrovně 1,4 procenta, což je o 0,4 procentního bodu více než v eurozóně. Nejvyšší inflace o velikosti 4,1 procenta byla zaznamenána v Rumunsku. Inflace o velikosti 3,0 procenta a vyšší byla vykázána ještě v Maďarsku, Slovensku a Lotyšsku.

Jedinou zemí Evropské unie, která vykázala deflaci, bylo Portugalsko. Tamní ceny v červenci 2019 oproti červenci 2018 poklesly o -0,7 procenta. Velmi nízká míra inflace o velikosti 0,5 procenta a nižší byla vykázána v Itálii, Dánsku, Řecku, Irsku a na Kypru.

 

Česká republika má ve srovnání s ostatními státy Evropské unie relativně vysokou míru inflace. Podle dat Eurostatu dosahuje velikosti 2,6 procenta. Český statistický úřad publikoval data o růstu spotřebitelských cen v České republice již před týdnem. Podle nich meziroční míra inflace v červenci dosahovala úrovně 2,9 procenta.



 

Inflaci v Evropské unii tlačí vzhůru země z východní Evropy, které postupně dohání cenovou hladinu na Západě. Inflaci naopak stlačují dolů země z jižní Evropy, které jsou výrazně zadlužené. Jedná se především o takzvané země PIGS, tedy Portugalsko, Itálii, Řecko a Španělsko.

 

Nízká míra inflace v eurozóně může vyvolat reakci Evropské centrální banky, která uvažuje o navýšení inflace a hospodářského růstu prostřednictvím uvolnění měnové politiky. V takovém případě by byli poraženi takzvaní jestřábi, kteří preferují nízkou míru inflace před hospodářským růstem, a proto upřednostňují utaženou měnovou politiku a vyšší úrokové sazby.


Formulář odeslán!

Děkujeme za vyplnění kontaktního formuláře!

Investujte do zlata právě nyní!

Nechte nám na sebe pár údajů, ozveme se!


Četl/a jsem Zásady ochrany osobních údajů a uděluji souhlas se zpracováním svých osobních údajů za podmínek v něm uvedených.



"Evropská centrální banka má vzhledem k nízké míře inflace v eurozóně silný argument pro uvolňování měnové politiky. Je proto možné, že mezi centrálními bankéři zvítězí takzvaná holubičí strategie, která preferuje vyšší hospodářský růst před nízkou inflací. V takovém případě lze očekávat uvolnění měnové politiky například pomocí kvantitativního uvolňování či snižování úrokových sazeb."

Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS

Mohlo by vás také zajímat

Nízké úrokové sazby ničí důchodové systémy

05.12.2019

Důchodové systémy největších ekonomik Evropské unie jsou...

Průměrný zaměstnanec dostal přidáno o 2 163 korun

04.12.2019

Ve třetím čtvrtletí 2019 došlo k meziročnímu růstu...

Black Friday na český způsob

03.12.2019

Ve Spojených státech je po svátku Díkůvzdání zvykem vyrazit do...

BHS
Získejte náskok ve světě investic
Děkujeme za Váš zájem. Zajímavé novinky ze světa investic Vám dorazí na email.
Do té doby můžete informace získávat třeba sledováním našeho magazínu.

Četl/a jsem Zásady ochrany osobních údajů a uděluji souhlas se zpracováním svých osobních údajů za podmínek v něm uvedených.

Ozvěte se
+420 255 710 710 +420 255 710 710