Co čekat od ukončení intervencí ČNB a za kolik bude koruna?

Co se stane s korunou poté, co Česká národní banka ukončí režim intervencí? Opravdu skokově posílí a spekulanti vydělají na obchodu roku? Nic není jednoznačné. Podle některých hlasů může koruna dokonce dočasně oslabit. Investory každopádně čeká neklidné jaro.

Čísla jsou to ohromná. Zatímco v prosinci stálo Českou národní banku udržení kurzu na hladině 27 korun vůči euru 4 miliardy eur, v lednu to bylo podle odhadů 15 miliard eur, tedy zhruba 400 miliard korun! S tím, že inflace v české ekonomice dosáhla dvou procent a tím byl naplněn inflační cíl pro ukončení intervencí, spekulanti se na korunu doslova vrhli.

Otázka, kdy ČNB režim intervencí ukončí a jak, zůstává viset ve vzduchu. Od centrálních bankéřů odpověď neuslyšíme a odhady se různí. Platí tzv. tvrdý závazek, že intervence budou trvat ještě během letošního prvního čtvrtletí. Skončí tedy hned poté? Nebo v nich budou centrální bankéři pokračovat do pololetí, případně ještě dál?

Vydělají spekulanti?

„V tom může být pro spekulanty zádrhel. Eurokorunová křivka futures zahrnuje určitý náklad spekulování na posílení koruny, jedno až dvě procenta podle toho, jak se křivka vyvíjí. Futures křivka zahrnuje očekávané posílení české koruny. Když tedy chtějí spekulanti sázet na dodání českých korun za rok, tak už vlastně o část potenciálních příjmů přijdou,“ vysvětluje analytik BHS Martin Vlček.

Někteří spekulanti také musejí řešit, kam peníze vloží, a jako nejbezpečnější se jeví nákup státních dluhopisů. Jenomže ty krátkodobé mají výrazně záporný výnos, takže tam také o část hodnoty spekulace přijdou. Celkově ztráta vychází zhruba na tři procenta ročně.

„Tím pádem musí být koruna alespoň o tři procenta silnější, aby spekulanti vůbec byli na „break-even“ ceně, tedy aby se jim investice alespoň vrátila. Ale oni chtějí samozřejmě vydělat. Jenomže pokud se ČNB rozhodne závazek držet, nebo dokonce intervenovat ve prospěch oslabení české koruny, může se stát, že spekulanti nic nevydělají, i pokud k uvolnění kurzu dojde,“ upozorňuje Martin Vlček.

Otazníků je tedy celá řada a názory analytiků, kde se kurz koruny po ukončení intervencí zastaví, se logicky různí. Morgan Stanley například očekává, že v letošním roce koruna posílí na 26 korun vůči euru, což by bylo pro spekulanty na hraně. Medián názoru analytiků je dokonce ještě výš, na úrovni 26,50 koruny za euro, což by znamenalo posílení o dvě procenta. Pro spekulanty špatná zpráva.

Českým investorům stačí držet koruny

„Česká národní banka trhy ujišťuje, že má i po uvolnění kurzu dostatečně silnou pozici, aby udržela kurz v rozumném intervalu, což právě může znamenat i to, že spekulantům nenechá vydělat. A paradoxně může nastat i to, na což upozorňuje například člen bankovní rady Mojmír Hampl, že po ukončení kurzového závazku nemusí jít o jednosměrný pohyb. Může nastat situace, kdy spekulanti budou chtít své pozice rychle uzavřít, což by vzhledem k objemu těchto peněz tlačilo na krátkodobé oslabení koruny. Tutovka to zkrátka není,“ říká Martin Vlček.

Analytik BHS si nemyslí, že by koruna měla výrazně posilovat, a to navzdory solidnímu výkonu ekonomiky i domácí poptávce. Jedním z argumentů je, že se po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem rozjíždí vlna protekcionismu, což by mohlo exportně orientovanou českou ekonomiku negativně ovlivnit. Navíc probleskují informace o zpomalení výkonu ekonomiky v Německu, našeho největšího obchodního partnera.

„Přesto je jasné, že zejména pro domácí investory, kteří nemusejí řešit riziko protistrany, nemusejí do české koruny přicházet z jiné měny a nepřicházejí o rozdíl v kurzu na futures měnové křivce, může být zajímavou investicí držet si větší část prostředků v korunách,“ doplňuje Martin Vlček, protože je zřejmé, že přes možnou volatilitu a možné krátkodobé oslabení koruna nakonec dlouhodobě posílí. O kolik vyjde v létě levněji zahraniční dovolená, je tedy prakticky nemožné odhadnout.